Jirkovský rytíř

Město Jirkov a okolí

Začíná rekonstrukce Dvořákovy ulice

Na přelomu srpna a září odstartuje v Jirkově rekonstrukce nejširší ulice ve městě. Zmizet mají třeba betonové pásy, jediná vzpomínka na plánovaný tramvajový provoz, který připomínáme v tomto článku.

Dvořákova ulice je hlavní dopravní tepnou města. Podle nejnovějších informací by se do ní mělo investovat zhruba 42 milionů korun, i když původní odhady byly vyšší. Počítá se třeba s vybudováním dvou kruhových objezdů – prvního nad hypermarketem z dnešní křižovatky s Vinařickou ulicí, druhý potom při vjezdu do Nových Ervěnic. Novou podobu bude mít i most přes říčku Bělu, pod kterým má vést cyklostezka z Olejomlýnského parku. Po více než čtvrt století také Jirkov přijde o betonové pásy vybudované pro tramvajový provoz. Připomeňme si okolnosti plánů na tramvajovou dopravu:

Rychlá výstavba panelových sídlišť v Chomutově a Jirkově na přelomu 70. a 80. let minulého století předběhla v mnohém služby, které měly být jejich novým obyvatelům poskytovány. Jednou z těchto služeb byla také veřejná doprava. Ve vozovém parku chomutovské MHD chyběly jakékoliv rezervy a tak, když se jeden autobus porouchal, nejezdilo se tak dlouho, dokud nebyla závada odstraněna, jak hovoří zpráva Rady ONV Chomutov z 15. srpna 1980. V té době již existující stanovisko KNV v Ústí nad Labem za nejvhodnější dopravní prostředek pro spojení Chomutova s Jirkovem považovalo tramvaje, jelikož jsou schopny v krátkém časovém úseku přepravit mnohem více pasažérů než třeba trolejbusy nebo autobusy, které navíc zahušťují silniční provoz.

Tramvajový provoz ovšem zavrhla okresní hygienická stanice s odůvodněním, že by v centru Chomutova byl příliš hlučný. Konečné rozhodnutí z ledna 1983 dalo přesto zelenou tramvajím. S výstavbou tramvajového spojení se mělo začít v roce 1985 a zároveň byla vytyčena hlavní trasa tohoto spojení. Ta měla vést z jirkovské vlakové zastávky pod chomutovskými sídlišti podél silnice 1/13 ke 13. základní škole na Březenecké, odkud by klesala svahem k sídlišti Severka a dále Blatenskou ulicí, Pěšinou B. Němcové a ulicí Na Příkopech před vrátnici VTŽ (kde dnes stojí trolejbusová točna „Vodní“). Na tuto hlavní trasu měly být napojené také další 4 vedlejší – z jirkovských Vinařic, chomutovských železáren a chomutovského hlavního nádraží. Poslední, čtvrtá odbočná trasa, by vedla z Březence – právě ve svazích kolem této již horské osady se totiž počítalo s masivní výstavbou sídlišť v případě rozhodnutí o vyuhlení centra Chomutova, který měl postihnout stejný osud jako nedaleký Most.

Plánek z května 1989 znázorňuje, jak měla vypadat síť tramvajové dopravy

Nutno podotknout, že zejména v centru Chomutova by musel být tramvajový provoz vykoupen další demolicí staré zástavby a už tak za několik málo let k nepoznání přeměněný střed města by utrpěl další rány.

Výstavba se ovšem zpozdila o celých pět let a nakonec byla odložena na 9. pětiletku mezi roky 1991 – 1995. Žádná 9. pětiletka ovšem nenastala. Přišla změna politických poměrů a na základě kritiky občanů i odborné veřejnosti už bylo jasné, že v Chomutově a Jirkově tramvaje nebudou. V roce 1992 započala výstavba trolejbusového depa na Písečné a u závodu Škoda v Ostrově nad Ohří byly objednány trolejbusy, které do našich ulic vyjeli v červnu 1995.

jr

Copyright Jirkovský rytíř © 2016